Ústava a správní struktura České republiky

Národní úroveň. Česká republika má dvoukomorový parlamentní systém (Poslaneckou sněmovnu a Senát). Poslanecká sněmovna má 200 členů, kteří jsou voleni na čtyři roky dle proporčního zastoupení. Senát se skládá z 81 členů volených na šestileté období; každé dva roky se obměňuje jedna třetina členů většinovým hlasovacím systémem. Poslanecká sněmovna a Senát společně volí Prezidenta republiky každých pět let.

Krajská úroveň. Českou republiku tvoří 14 krajů, které byly vytvořeny správní reformou z roku 2000. Partnerem CENTROPE je Jihomoravský kraj. V rámci systému přenesené působnosti centrální státní správy dohlížejí kraje na činnost obcí. Samostatná působnost krajů a měst je obdobná, ale náleží k vyšší správní úrovni (např. střední školy, dálnice, atd.). Krajské samosprávní jednotky mohou předkládat legislativní návrhy Parlamentu.

Místní úroveň. 6 244 obcí tvoří další správní jednotky. Obce jsou také pověřeny výkonem veřejné moci centrální vlády. Můžeme rozlišit tři typy obcí: malé obce zastávají pouze základní funkce, větší obce vykonávají další specifické funkce a podporují menší přilehlé obce, obce s rozšířenou působností převzaly povinnosti bývalých okresních úřadů. Obce s rozšířenou působností jsou v současnosti významným pilířem veřejné správy České republiky. Oblasti samostatné působnosti obcí se dotýkají například bydlení, veřejné dopravy a místní dopravní infrastruktury.