Prostor spolupráce

Střední Evropa – významná část evropského výzkumného prostoru

Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (FP7) představuje hlavní nástroj Evropské unie pro financování výzkumu v období let 2007 až 2013. Sdružuje všechny iniciativy EU související s výzkumem pod jednu střechu, přispívá k budování evropského výzkumného prostoru. Ale existuje i CENTROPSKÝ výzkumný prostor?

Poněkud ambivalentní odpověď ve zkratce: Ano, určitě existuje. A ne, ne tak docela! Alespoň taková odpověď vyplynula z analýzy sociální sítě, která byla provedena v rámci projektu centrope_tt. Studie vyžadovala účast v 7. rámcovém programu, přičemž tato účast představovala ukazatel konkurenceschopnosti výzkumných institucí, jakož i „geografii“ společného výzkumného úsilí. Aby byla pozice vědy v oblasti střední Evropy přesně popsána, zahrnovala analýza i instituce z Prahy a Budapešti, aby nedošlo k „vyloučení“ zásadních částí systému výzkumu a vývoje v podobě dvou ze čtyř zemí z oblasti CENTROPE. Výsledky ukazují, že region se silně angažuje v rámci celoevropského výzkumu, ale ukazují i to, že pouze poměrně malý počet projektů zahrnuje výzkumné instituce z více než jedné země oblasti CENTROPE ve stejnou dobu.

Podrobně: do září 2009 bylo realizováno celkem 1563 projektů v rámci specifického programu „Spolupráce“ (který tvoří přibližně dvě třetiny z celkového rozpočtu FP7). Na 459 z těchto projektů se podílel alespoň jeden aktivní účastník z jedné ze čtyř zemí oblasti Centrope. Většina z celkového počtu 276 organizací zapojených do analyzovaných projektů v oblasti výzkumu a vývoje má své sídlo v rakouské části (124), následují maďarské organizace (77), české organizace (50) a organizace ze Slovenska (25). Jinými slovy: Středoevropský výzkumný prostor tak, jak je definován v této studii, se podílí na každém třetím nadnárodním projektu v oblasti výzkumu a vývoje a tak se zdá mít velice dobrou pozici v rámci evropského prostoru spolupráce.

Při bližším prozkoumání však lze vidět, že většina spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje je jasně orientována do zemí západní Evropy. V tomto ohledu neexistují žádné významné rozdíly mezi jednotlivými národními spádovými oblastmi, přičemž Německo představuje pro spolupráci nejdůležitějšího partnera, následuje Francie, Spojené království a Itálie. Zatímco tato skutečnost naznačuje, že středoevropské výzkumné instituce představují atraktivní partnery pro klíčové evropské země se silnou oblastí výzkumu a vývoje, stále by však bylo přiměřené hovořit spíše o „společné“ oblasti, tj. o úzce propojeném a integrovaném výzkumném prostoru v rámci střední Evropy.

Uvažované rozšíření sítě: Vnitroregionální prostor spolupráce

Ještě je třeba nahlédnout na prostor přeshraničních výzkumných vztahů. Zde jsou rakouské organizace nejdůležitějšími partnery pro všechny tři sousední státy. Tato skutečnost může mít historické důvody: v průběhu let Rakousko vybudovalo značné množství agentur a programů pro podporu inovace a výzkumu. V současné době jsou ostatní tři země uprostřed procesu zakládání či posilování rovnocenného různorodého podpůrného systému, aby se toto rozdělení mohlo v budoucnu dost dobře změnit.

Již nyní existuje řada institucí, které působí jako uzlové body společného výzkumu: Technická univerzita Vídeň, Akademie věd České republiky, Budapešťská univerzita technologie a ekonomiky, Maďarská akademie věd, či Slovenská akademie věd. Tyto uzlové body spojují velký počet účastníků a jsou vzájemně dobře propojeny i mezi sebou. Přestavují páteř rozrůstající se sítě spolupráce ve sféře výzkumu v rámci středoevropského prostoru, v němž oblast CENTROPE může působit jako stěžejní bod.

Chcete-li se dozvědět více o hnací síle spolupráce a o tematických prioritách spolupráce ve sféře výzkumu a vývoje v rámci oblasti CENTROPE, stáhněte si prosím kompletní zprávu „Síť spolupráce ve sféře výzkumu a vývoje v rámci oblasti CENTROPE – Analýza sociální sítě“.