CENTROPE a globální finanční krize

Vrátíme se silnější? CENTROPE a globální finanční krize.

Od rozšiřování Evropské unie v roce 2004 zaznamenaly ekonomiky regionu CENTROPE silný ekonomický růst doprovázený stále se zlepšující situací na trhu práce. Zejména pak subregiony v České republice, Maďarsku a na Slovensku prošly velkolepým procesem „dohánění“, který sebou přinesl mimo jiné stálý růst zaměstnanosti. Tento trend  byl však neočekávaně pozastaven díky globální finanční krizi, která začala na podzim roku 2008, a všechny země CENTROPE byly vážně zasaženy následnými hospodářskými turbulencemi.

Maďarsko bylo postiženo nejhůře, a to zpomalením prakticky na nulový růst v roce 2008 a v roce 2009 zažilo snížení HDP o 6,7%. Podobně negativní tempo růstu zaznamenaly Česká republika, Slovensko a Rakousko. Trh práce pochopitelně nezůstal tímto ekonomickým vývojem nedotčen. Míra nezaměstnanosti stoupla v celém regionu a v České republice dosáhla 10%, v Maďarsku 12% a téměř 14% na Slovensku. Míra nezaměstnanosti v Rakousku se drží těsně kolem 5%.  Některé subregiony CENTROPE se však z hlediska míry nezaměstnanosti liší od celostátních průměrů. Bratislavský kraj si udržuje míru nezaměstnanosti kolem 4%, zatímco  ve Vídni a na Jižní Moravě je míra nezaměstnanosti nad jejich národním průměrem. 

Žádné zhroucení, ale náznaky obnovy …

Bezprostředně po nástupu globální finanční a ekonomické krize byly předpovědi pro středoevropské ekonomiky velmi neradostné, neboť odborníci se obávali rozsáhlého odlivu kapitálu a vážných problémů pro rakouské banky a pojišťovny s rozsáhlými investicemi ve střední a východní Evropě. Naštěstí však se věci vyvinuly jinak, neboť vysoká hladina integrace zabránila odlivu kapitálu, překlenovací úvěry Mezinárodního měnového fondu (IMF) posílily maďarskou ekonomiku a národní stimulační balíčky dále doplněné proticyklickými hospodářskými politikami na regionální úrovni stabilizovaly poptávku trhu. Příkladem může být Vídeň, která investuje dalších 700 miliónů Eur do infrastruktury a hospodářství.

Pozitivní dopad těchto opatření se jasně ukázal na vývoji HDP v první čtvrtině roku 2010. S růstem 4,6% v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2009 se slovenská ekonomika stala ”motorem růstu” východní části střední Evropy. V komentáři o silné ekonomické výkonnosti Slovenska nazval časopis BusinessWeek Slovensko ostrovem relativního klidu v problematické době. I Česká republika a Rakousko zaznamenaly počátkem tohoto roku alespoň mírný růst, zatímco Maďarsko dosáhlo v posledních měsících zastavení poklesu HDP.

… riziko ale stále zůstává

Samozřejmě to neznamená, že všechno je v pořádku. Protože globální a evropské ekonomiky se  nacházejí stale v nejistých podmínkách, vážná rizika přetrvávají. Protože všechny země CENTROPE jsou poměrně malé otevřené ekonomiky orientované na export, bude hodně záležet na ekonomické výkonnosti velkých evropských “hráčů”, zejména pak Německa.  Plánované tempo růstu na primárních exportních trzích regionu je stále mírné a do jisté míry závislé na fiskálních a měnových stimulačních programech, jejichž účinek by mohl brzy vyprchat. Navíc i přes mírný ekonomický růst experti předpovídají nejméně do roku 2012 stálý nárůst nezaměstnanosti v regionu.

Úkoly, které stojí před CENTROPE

V rozporu s tímto východiskem Peter Havlik z vídeňského Institutu pro mezinárodní ekonomická studia v komentáři k situaci v zemích východní Evropy poznamenal, že “to nejhorší je už za námi, ale bohužel i to nejlepší”. Region CENTROPE však má specifická aktiva a kapacitu pro vytvoření vhodných nástrojů pro silný a udržitelný rozvoj v příštích letech. Aby jich mohl využít, bude muset řešit současné nedostatky v oblasti výzkumu a vzdělání a vyvinout konkrétní regionální nástroje k překonání současných problémů na trhu práce, např. poměrně nízkou aktivitu starších pracujících, růst nezaměstnanosti mládeže, stejně jako i dlouhodobou nezaměstnanost. Se silným důrazem na  lidské zdroje, stejně jako i na výzkum a vzdělání CENTROPE Capacity přispěje k posílení možností růstu regionu a jeho konkurenceschopnosti.