Při délce toku 2 888 km protéká Dunaj nejrůznějšími klimatickými zónami. Tomu odpovídá i různorodost jeho flóry a fauny. Současně patří Dunaj k deseti nejohroženějším řekám světa. Plánuje se nový národní park.
Na mnoha stovkách kilometrů se mění nejen národy okolo Dunaje, v průběhu této cesty se mění také „tvář“ řeky: od horské říčky plné balvanů a kamenných převisů, kde je řečiště často vehnáno do úzkých roklin, mění se Dunaj v rovinatý tok obklopený rozsáhlými lužními lesy, meandry a ostrůvky. A každý z těchto tak různorodých úseků je zároveň také životním prostředím pro velmi rozdílné, z části výrazně ohrožené druhy zvířat a rostlin.
Této rozmanitosti druhů však hrozí velké nebezpečí: Masivní stavební zásahy pro usnadnění lodní dopravy a plánované využití pro vodní elektrárny vedlo World Wildlife Fund (WWF) k tomu, že zařadil Dunaj mezi deset nejohroženějších vodních toků světa. Pouhých 20 % z oblastí, kde se Dunaj v 19. století přirozeně rozléval, můžeme najít ještě i dnes a pouhou polovinu toku řeky můžeme označit alespoň přibližně za „přírodní“. Především na horním toku utvářejí obraz řeky vodní elektrárny a jejich přehrady – ryby tak nemohou řekou proplouvat. Jen na rakouském území najdeme jedenáct dunajských elektráren; po proudu za Vídní pokrývá největší slovenská elektrárna Gabčíkovo svou produkcí asi 11 % spotřeby elektřiny na Slovensku. K tomu připočtěme znečištění způsobené průmyslem, zemědělstvím a cestovním ruchem, zastavěné břehy a rozsáhlá přístaviště jako další ohrožení pro mnohotvárný říční systém. To je výzva, které mohou státy CENTROPE stejně jako další státy okolo Dunaje úspěšně čelit pouze společně.
Národní park Donau-Auen (Dunajské nivy) představuje pro region CENTROPE přeshraniční přírodní rezervaci modelového charakteru ležící na průsečíku tří přírodních oblastí: Podunají, Neziderské jezero a řeka Morava. Národní park uchovává na více než 9 300 hektarech jednu z největších neporušených lužních krajin ve střední Evropě. Při délce 38 kilometrů má oblast v nejširším místě ani ne 4 kilometry. Dunaj zde ještě protéká zcela přirozeně. Změna výše jeho hladiny bývá v průběhu roku až sedmimetrová, což utváří vždy znovu lužní krajinu v okolí. Po prvních přeshraničních iniciativách v osmdesátých letech minulého století následovalo založení Národního parku v roce 1996. Dnes se stal Národní park Donau-Auen (Dunajské nivy) pro obyvatele všech přilehlých regionů CENTROPE oblíbeným místem pro rekreaci nedaleko od domova. Národním parkem prochází dálková turistická stezka 07 a Podunajská cyklostezka, která začíná v Pasově a přes Hainburg vede do Maďarska. Vztahy úzké spolupráce existují již dávno mezi zařízeními cestovního ruchu v Rakousku a na Slovensku.
Také spolupráce s významnými přírodními rezervacemi okolo Dunaje v Maďarsku se kontinuálně rozšiřuje. V blízkosti Györu se odděluje boční rameno (Dunaj-Mošoň) a společně s hlavním tokem vytvářejí Malý Žitný ostrov. Větší část ostrova je na maďarské straně, menší severní na slovenském teritoriu. Ostrov slouží jako líheň pro tažné ptactvo a tvoří klidovou oblast pro zvěř. Navíc se tu vyskytují různé druhy rostlin, které jinak nenajdeme ani v jedné z obou zemí. Již od roku 1987 jsou velké části Žitného ostrova přírodní rezervací. V budoucnu se plánuje Národní park Szigetköz.
V roce 1994 podepsaly podunajské státy v Sofii smlouvu o spolupráci při ochraně a uvážlivém využívání Dunaje. K dlouhodobým cílům patří mj. vybudování jednotné ochrany vodstva a vznik přeshraničního systému včasného varování před ohrožením, aby bylo možno bojovat proti znečištění způsobenému haváriemi. Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje se sídlem ve Vídni tvoří organizační centrum realizace těchto opatření. Smluvní strany jsou vedle Česka, Slovenska, Rakouska a Maďarska také Německo, Bulharsko, Chorvatsko, Moldávie, Rumunsko, Ukrajina a EU.
V oblasti protipovodňové ochrany existují již po desetiletí smlouvy o vodstvech a bilaterální popř. multilaterální komise mezi partnerskými státy CENTROPE. V roce 2004 konečně uzavřelo 13 států spojených smlouvou o ochraně Dunaje „Akční program pro trvalou protipovodňovou ochranu v povodí Dunaje“. Ten by měl jednak chránit obyvatele a jejich majetek, jednak by měl podporovat zlepšení ekosystému řeky. Akční program bude realizován na národní úrovni.
Síť podunajských přírodních rezervací a chráněných oblastí vznikla oficiálně v červnu 2009 pod názvem Danubeparks. Tvoří ji devět územních správ pro ochranu životního prostředí v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v Rumunsku. Jejich cílem je řešit výzvy v chráněné oblasti podél Dunaje nadnárodním, koordinovaným způsobem. V průběhu tříletého projektu, který je spolufinancován programem Evropská územní spolupráce - South East Europe, dochází k výměně zkušeností, vytváření společných strategií a k realizaci prvních pilotních projektů. Více zde.
Také Podunajská strategie, kterou nyní vypracovává Evropská komise, podporuje nadnárodní spolupráci v ochraně přírody. Jedním ze tří pilířů kooperace je zachování přírody a biologické rozmanitosti. Bude-li se zacházet se všemi třemi pilíři rovnocenně, lze doufat v hlubší zakotvení nadnárodní ochranné strategie podél řeky jak na úrovni politické tak programové.
Jste zde > úvod > centrope newsl... > Newsletter 2/2010 > Ochrana přírody podél Dunaje...