Vstříc znalostnímu regionu

Vybudování atraktivního a inovujícího Znalostního regionu – lekce z jižní Moravy

Co brání dosažení vynikající kvality v oblasti výzkumu? Jaké jsou překážky úspěšného transferu technologií? Za jakých rámcových podmínek může společnost těžit z výzkumu? Průzkum vědeckých a výzkumných institucí veřejné sféry poskytuje odpovědi na tyto, pro vybudování Znalostního regionu klíčové, otázky – postřehy, jež mohou v mnoha ohledech platit pro celý region CENTROPE.

Molekulární biologie, jakož i další související vědní obory a aplikované oblasti představují hlavní specializaci výzkumné sféry v oblasti jižní Moravy. Jako základní kámen inovačního systému regionu poskytují nové poznatky, jež mohou podnítit inovační podnikání v mnoha obchodních sektorech. Společně s materiálovým výzkumem, výrobou přístrojového vybavení, s oblastí informačních a komunikačních technologií, s oblastí strojírenského a elektrotechnického inženýrství bylo toto hlavní zaměření výzkumu předmětem studie, jež prověřovala možnosti dosažení vynikající úrovně kvality a transferu technologií v oblasti jižní Moravy.

Na tomto průzkumu, který byl uskutečněn v roce 2010, se podílelo devadesát výzkumných týmů Jihomoravského kraje. Hlavním cílem studie bylo získat více poznatků týkajících se podmínek – a překážek – pro rozvoj výzkumu v rámci vědních oborů veřejné sféry a výzkumných institucí a pro přenos výsledků výzkumu do každodenní praxe.

Rozšíření skupiny talentů: investice do budoucna, která se vyplatí

Výzkum zjistil řadu překážek pro dosažení vysoké úrovně kvality výzkumu v regionu. Na samotném začátku, už mezi absolventy středních škol, se projevuje pouze omezený zájem o technické a přírodní vědy. Nízký předpokládaný příjem, nedostatečné mezinárodní renomé a kvalita podpůrných zařízení společně přispívají k nepříznivému obrazu výzkumné kariéry a brání tak rozvoji zájmu mladých lidí o tyto vědy. I na konci vysokoškolského vzdělávacího systému struktura programů doktorských studií v České republice – kde průměrná kvalita absolventů výrazně zaostává za svým potenciálem – přispívá k vytváření poměrně malé skupiny talentů, z které lze do budoucna vybírat výzkumné pracovníky. Řešením pro zlepšení dané situace mohou být například mezinárodní stipendia pro nadané studenty a mladé výzkumné pracovníky; jakož i zlepšení společné marketingové strategie, která si klade za cíl představit region jako přirozené místo pro oblast prvotřídní vědy, výzkumu a technologie.

Užší spolupráce mezi klíčovými hráči: rozhodující faktor pro úspěšný transfer technologií

Dalším, ale komplementárním přístupem za účelem stanovení těch nejlepších znalostí a potenciálu regionu, je zlepšení transferu technologií (TT) mezi sférou veřejného výzkumu a sférou soukromého podnikání. Klíčovým prvkem pro podporu TT je zlepšení spolupráce a koordinace mezi regionální a místní samosprávou, místními vysokými školami a dalšími výzkumnými institucemi na jedné straně a předními místními podniky a jejich zástupci (jako jsou Obchodní komory) na straně druhé. Cílem takovéto užší spolupráce je urychlení procesu zavedení účinných postupů a asistenčních služeb za účelem podpory TT v akademických institucích.

Pro dosažení tohoto ambiciózního cíle průzkum mimo jiné doporučuje přizpůsobit současnou verzi Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje tak, aby zahrnovala nástroj, který umožní změny v rámci místních výzkumných a vývojových institucí. Tento nástroj by měl pomoci spojit dohromady klíčové hráče, kteří mají zkušenost s řízením a prováděním podpůrných činností TT a inspirovat výzkumné instituce či jednotlivé výzkumné týmy k tomu, aby využívaly asistenčních služeb TT. Nemělo by se jednat o konkurenci Technologické agentury České republiky, ale o její doplnění o fondový model. Autoři studie navíc doporučují zavedení nezávislých technologických průzkumníků, kteří by poskytovali aktivní marketing a zastupovali by místní výzkumné a vývojové instituce. Tito průzkumníci by pomohli výrazně zlepšit obchodní potenciál místních akademických institucí a komercializovat výsledky výzkumu.